Měsíc: Únor 2025

Když bychom se zeptali nějakého Čecha, jaký sport je náš národní, většina by odpověděla hokej anebo fotbal. Obě odpovědi jsou samozřejmě správné, možná trochu oblíbenějším je stále hokej, avšak jsou tu sporty, které jsou v dnešní době značně popularizovány a dostávají se na výsluní.

Volejbal

Technicky poměrně náročný sport, kterému se stále častěji věnují mladší generace. Obzvláště dívky si vybírají plážový volejbal. Je to sport, při kterém není potřeba větší fyzická kondice, v Čechách větší kluby nemají velkou konkurenci a navíc se v nich děti odmala učí týmové spolupráci. Tento sport však proslavila hlavně dvojice,, Kiky a Maky“, která uspěla i v mezinárodních šampionátech a na poli olympijských her vybojovaly krásná umístění.
Češi sice na volejbal nechodí tak často, jako na fotbal či hokej, nicméně stále platí, že tento sport se těší stále vyšší a vyšší oblíbenosti.

Biatlon

Pro tento sport platí téměř stejný vzorec jako pro volejbal. Stává se oblíbenějším právě díky skvělým biatlonistům typu Koukalová, Vítková, Moravec nebo Krčmář. Ovšem je mnohem finančně náročnější. Nestačí k němu pouze jedna pomůcka, jako je například míč. Závodníci musí mít samozřejmě běžky, hůlky a malorážnou pušku. Toto a ještě mnohem více stojí rodiče začínajících biatlonistů poměrně hodně peněz. Taky je důležité zmínit, že trénovat se musí na speciálních okruzích a povrchu. Nenechte se zmást, že je biatlon pouze zimní sport. Když není sníh, jezdí se na kolečkových lyžích.

Sportovat bychom neměli jen kvůli tomu, že v životě chceme dosáhnout v tomto oboru špičkových výsledků. Děti ke sportu proto veďte především proto, aby si vyčistily hlavu a odpočaly od školy. Není nic horšího, než si na svém dítěti plnit své nesplněné sny a touhy. Své ratolesti pak spíše odradíte a vytvoří si ke sportu odpor.

Počínaje rokem 2015 bez štítku nezakoupíte už ani digestoř a plynovou nebo elektrickou troubu. Důvodem je poskytnout zákazníkovi jasné a přehledné informace o energetické náročnosti výrobku.
Mimochodem, změny se netýkají jen označování výrobků, výrobce musí splňovat také normu energetické účinnosti. Například příkon vysavače mohl být do roku 2014 maximálně jen 1600 wattů, zatímco od roku 2017 musí stejný výrobek, tedy stroj se stejnou energetickou účinností, mít maximální příkon pouze 900 wattů. Evropa tedy směřuje k systematickému snižování energetických výdajů na provoz elektrických spotřebičů při jejich současném zachování funkčních vlastností.

Co nám říká energetický štítek

Spotřebitel výrobky do domácnosti volí podle užitných vlastností, zajímá ho pochopitelně vzhled, technologické provedení, povrchová úprava, cena výrobku, ale také náklady na jeho provoz. Tzn. např. v případě praček a myček nádobí spotřeba elektřiny a vody. A k tomu nám slouží energetický štítek, jsou na něm uvedeny veškeré náklady na provoz spotřebiče, tedy kromě nákladů na případné servisní zásahy po uplynutí záruční doby.

Podoba energetického štítku

Jaké údaje na štítku najdeme? Jedná se o jakousi barevnou samolepku a ta musí obsahovat všechny dostupné technické údaje a parametry přístroje.
Na prvním místě se uvádí tzv. energetická třída, což je označení energetické účinnosti. Energetická účinnost se zjistí z poměru tabulkové hodnoty příkonu (výkonu) spotřebiče a skutečné, reálné hodnoty výkonu.
Druhý údaj na štítku značí množství spotřebované elektrické energie za 1 rok.
Další údaje jsou variabilní a liší se podle typu výrobku, jsou zde uvedeny např. spotřeba vody na 1 prací cyklus, hlučnost přístroje udávaná v dB, maximální rychlost a účinnost odstřeďování a praní, účinnost sušení a mytí (myčky nádobí a sušičky prádla), kapacita sad nádobí (myčky) a pod.
Posledním údajem na štítku jetyp elektrického přístroje (výrobku) a jeho výrobce.

Kvapem se blíží křesťanský svátek – Velikonoce. Je to vlastně oslava ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Předchází mu 40denní půst. Termín Velikonoc je pohyblivý a stanovuje se podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Po Vánocích mají lidé tento svátek nejradši a váží se k němu všelijaké tradice, které však v Česku dodržuje jen asi každý třetí člověk. A není to škoda?

Pletení pomlázky
Pomlázka se vyrábí z vrbového proutí, ze kterého se uplete tradičním způsobem. Na konci se ozdobí barevnými pentlemi. Vždy v pondělí po Božím hodu chodí hoši s tímto proutkem vyšlehávat dívky, aby jim mladé jarní proutky vrby ponechaly mladistvou svěžest a neuschly. V různých krajích a na Slovensku se pomlázce říká jinak: např. karabáč, koleda, šmerkust, hodovačka…

Malování vajíček
Dívky dávají chlapcům za vyšlehání tradičně malovaná vajíčka, ale i všelijaké jiné dobroty. Vejce je považováno za symbol zrodu, plodnosti, života, úrody, návratu jara a slunce. Jste-li zruční, můžete se pokusit vykouzlit nějakou kraslici sami pomocí akrylových barev nebo vosku. A určitě přizvěte i děti. Tohle je zaručeně bude bavit.
Pečení beránka
Velikonoční beránek je jednou z tradičních pokrmů připravovaných na Velikonoce. Upéct ho není nijak složité a do pečení klidně zapojte i děti. Po upečení pak beránka ozdobte.
Kromě beránka si můžete upéct třeba i zajíčka, jako symbol života, plodnosti a štěstí.

Mazanec a jidášky
Pokud jste šikovní pekaři, určitě byste zvládli upéct mazanec. Těsto se připravuje na Bílou sobotu a má stejné složení jako na vánočku.
Nemáte-li chuť pustit se do pečení mazance, vyzkoušejte jidášky. Vyrábí se z kynutého těsta, ze kterého se pak tvoří různé tvary. Název vznikl podle apoštola Jidáše, který zradil Ježíše Krista.
Velikonoční výzdoba
Velikonoce jsou svátky jara, a to byste měli přivítat vhodně vyzdobenou domácností. Použít lze cokoli, co se týče velikonoc i jara. Tzn. jarní květiny, kraslice, proutky vrby, mašle…
Hledání pokladu
Skvělá zábava pro děti a zároveň jedna z velikonočních tradic. Ve Velký pátek by se mělo hledat něco, co nás potěší nebo co je nám drahé.

Kde se vzala tu se vzala elektronická cigareta?
Joseph Robinson muž, který si v roce 1927 nechal patentovat úplně první typ vaporizéru, jeho verze byla naprosto základní a jednoduchá a asi proto upadl jeho prototyp v zapomnění. V 60. letech se muž jménem Herbert A. Gilbert nápadu ujal a vytvořil první elektronickou cigaretu bez kouře. Číňan jménem Hon Lik se zasloužil o její velké rozšíření a moderní vzhled.

Kolik vlastně má e-cigareta dílů?
E-cigareta se skládá ze 4 základních částí které jsou:
1.       Žhavící části, dnes jsou to clearomizery
2.       Baterie a popřípadě i ovládací elektronika
3.       Náplně, říká se jim e-liquid
4.       Nabíjení, popřípadě další příslušenství

Žhavící části a kterou zvolit?
Zde záleží především na vašem způsobu kouření. Žhavící spirály, které jsou uvnitř hlav se starají o odpařování e-liquidu.
Máte vlastně pouze dvě varianty, ze kterých můžete vybírat:
1.       Pří vapování (potahování rovnou do plic) jsou nejlepší hlavy které jsou sub ohmové což jsou hlavy s odporem pod 0,5 Ω.
2.       Pokud plánujete potahovat nejdříve do pusy (jako klasickou cigaretu) jsou vhodnější hlavy s odporem 1 Ω a vyšším.

Jakou baterii vybrat?
Baterii vybíráme podle její kapacity, která se různí dle vašich požadavků. Kapacita se vybírá podle toho, jak silný jste kuřák. Kolik vykouříte cigaret denně?
1.       5 nebo méně cigaret za den potom by vaše baterie měla mít kapacitu 650–1100 mAh.
2.       Je vaše denní spotřeba cigaret 5-10? Potom byste měly volit kapacitu 1100–1500 mAh.
3.       Jestli zvládnete až krabičku o 20ti cigaretách za den měla by být kapacita 2000-3000 mAh.
4.       A nakonec když vykouříte víc než 20 cigaret tak potřebujete 3000 mAh a více. Tak zvaný MOD a GRIP.
Jakou náplň?
Zde je kritérií více, ale tím hlavním je, jak silný jste kuřák. Pokud jste velmi silný kuřák potřebujete náplň s obsahem nikotinu řekněme od 15 mg/ml. Pokud jste nikdy nekouřily anebo začínáte s vapováním tak potom je pro vás vhodnější liquid o nízkém nebo nulovém obsahu nikotinu.
Dalším kritériem může být chuť liquidu. Na výběr je celá řada kvalitních i méně kvalitních liquidů a je spíše na vaší zkušenosti kterým značkám a příchutím dáte přednost.
Závěr
Jakožto uživatel elektronické cigarety a bývalý silný kuřák mohu e-cigaretu jen doporučit. Nejen že chutě jsou rozmanitější, ale oblečení, popřípadě i ruce vám nejsou cítit kouřem. Další, co vás příjemně potěší je nemalá úspora. Když vykouříte krabičku cigaret za den po dobu měsíce vyjde vás to na cca 3000 Kč. Za tyto peníze pořídíte velmi kvalitní MOD nebo GRIP i s náplní na měsíc. Další investicí vám bude tak akorát 500 Kč při koupi dalších náplní.

Také začínají pracovat dříve, brzy ráno. A opylují i květy, do kterých včely „nedosáhnou“. Jsou to siláci. Na svých nohou unesou pyl vážící polovinu jejich váhy. Žijí ve společenstvech, jako včely. Přilákáme je na zahradu pestrými voňavými květy, ale i pomocí domečku, kde mohou zahnízdit.
 
Je jich málo
„Včelích medvídků“ bohužel v naší krajině a zahradách ubývá. Na vině je malá pestrost polí, lesů i zahrad. Čmeláci nemají dostatek potravy a úkrytů. Navíc jim stejně jako včelám škodí používání insekticidů a herbicidů. Také nebezpečné a bezohledné vypalování stařiny a mezí, které ještě někteří lidé provádí.
 
Samička zakladatelka
Čmeláčí hnízdo zakládá brzy na jaře vždy samička – „matka rodu“. Zemní čmeláci vyhledávají různé otvory a malé nory v zemi, skalní skuliny v kamení. Záleží na druhu „včelích medvídků“. Do hnízda pak naklade vajíčka na polštářek vytvořený z pylu, zahřívá je, později krmí larvy. Z těch vyrostou dělnice a převezmou práci za ni. Starají se o hnízdo, čistí ho a větrají (ráno vhání čistý vzduch vířením křídel u vstupního otvoru), přináší potravu. Matka klade další vajíčka a společenství se rozšiřuje. Na konci léta se líhnou také další plodné samičky a samečci. Samečci po oplodnění samiček umírají, umírají také dělnice. O zachování rodu se pak musí postarat oplodněné samičky, které ovšem musí nejdříve najít vhodné místo k přečkání zimy. Pak založí novou kolonii. Pokud chcete takovou čmeláčí maminku na zahradu přilákat, zanechte někde v rohu upraveného pozemku kousek „divočiny“ v podobě hromádky listí, staré trávy, dřeva. Ideální je pěkný starý pařez. Na jaro můžeme čmelákům také pořídit čmelín. Zakoupený či vlastnoručně vyrobený.
 
Jak pomůžeme čmelákovi v nouzi
Jestliže najdete na zahradě čmeláka, který není schopen letu, jedná se pravděpodobně o jedince vyčerpaného. Došly mu síly. Jak mu můžeme pomoci? Stačí málo. Opatrně ho umístíme do sklenice, kam na dno nakapeme trochu cukerného roztoku. Přikryjeme ji gázou a necháme ho aby si v klidu odpočinul a doplnil energii. Až začne pokusy o létání, odstraníme gázu a pustíme ho do světa!

Jak se říká „není čas ztrácet čas“. Znáte to – máte hodně práce, býváte často ve stresu, nestíháte a do postele se dostáváte až kolem půlnoci ne-li později. Ráno už zase musíte brzy vstávat a jste unavená a nevyspalá. Spánkový deficit se také neblaze dříve nebo později projeví na vaší pleti.

Dopřávejte vaší pleti pravidelnou a důkladnou péči a nenechejte na ni únavu a stres znát. Takovou péči zvládnete hravě i v pohodlí vašeho domova a nemusíte tak ztrácet čas návštěvou kosmetického salonu.

Unavená pleť doslova volá po regeneraci, relaxaci a odpočinku. Jak tedy na unavenou pleť, aby vypadala zase k světu, a především odpočatě? Vyzkoušejte pleťové masky z domácích surovin. Vsaďte na ingredience jako bílý jogurt, vajíčka, okurku, banán nebo med, tyto ingredience dokáží totiž hotové zázraky.

TIPY NA DOMÁCÍ PLEŤOVÉ MASKY SPECIÁLNĚ URČENÉ PRO UNAVENOU PLEŤ:

·         Jogurtovo – okurková maska

Osvěží a projasní pleť a také jí vyčistí a vypne. Stačí jen nastrouhat kousek okurky, smíchat ji s pár lžičkami jogurtu, nanést na pleť a dekolt a nechat působit přibližně 15 – 20 minut, poté smýt vlažnou vodou.

·         Tvarohovo – medová maska

Pleť zvláční a vyhladí drobné vrásky. Stačí jen smíchat pár lžiček měkkého tvarohu s trochou rozehřátého medu a lžičkou olivového oleje. Nechte působit 20 – 30 minut a poté smyjte vlažnou vodou.

·         Banánová maska

Rozjasní pleť a dodá jí svěžest. Stačí jen smíchat půlku rozmačkaného banánu s lžící medu, nechat působit 15 minu a poté opláchnout vlažnou vodou.

·         Maska z vajec

Rozzáří vaši unavenou pleť a navrátí jí svěžest. Vaječné bílky skvěle fungují proti vráskám, žloutky zase pleť vyživí, zjemní a hydratují.

Pečujte o sebe, zasloužíte si to. Udělejte si občas v pohodlí domova čas samy na sebe. Dopřávejte si pravidelnou péči o pleť, která se vám za to odmění hezčím a zářivějším vzhledem.

 

Původ tohoto plemene je datován do Německa 70. let 19. století. Za jeho vznikem dle dostupných informací stojí Louis Dobermann, který vykonával povolání výběrčího daní. Jelikož to samo o sobě bylo povolání nebezpečné, a navíc při něm bylo potřeba umět si získat respekt, rozhodl se Dobermann pro zajímavé řešení – vyšlechtit plemeno psa, které bude schopno potenciálně nebezpečné bandity potulující se po kraji zastrašit, a svého pána ochránit za všech okolností. Křížením rotvajlera, německého pinče, výmarského ohaře, anglického greyhounda a dost možná přikřížením mnoha dalších vzniklo plemeno, které bylo po svém zakladateli pojmenováno.

Do světa se tito psi rozšířili především během 1. světové války, kdy byli vyváženi do Ameriky. Rasu si oblíbili po celém světě nejen civilní občané, ale především ozbrojené složky. Díky tomu se stal dobrman spolu s německým ovčákem jedním z prvních služebních plemen.
Stavba těla je pro dobrmany typická, odlišit je od jiných plemen nebývá vůbec těžké. Mívají tmavou srst s rezavými odznaky na tlapkách a hlavě, a šlachovitou až atletickou postavu.

Výhodou dobrmanů je čilost, obratnost, inteligence a vytrvalost. Pod slupkou navenek ostrého a agresivního psa se skrývá jemný ušlechtilý společník a milý a přátelský člen rodiny. Výchova štěňat dobrmana by měla být sice důsledná, ale zároveň dostatečně citlivá, aby ve psech neprobouzela nežádoucí agresivitu nebo tvrdohlavost. V případě dodržení tohoto jsou příslušníci této rasy lehce cvičitelní a učí se opravdu rychle.
Velkým pozitivem těchto psů je i jejich zdraví. Jsou odolní vůči chladu, zároveň ale dobře snášejí i teplé podnebí. Nejsou choulostiví k mnoha nemocem, byť jsou jako většina příslušníků velkých plemen psů ohroženi dysplazií kyčelního kloubu. Zmínit dále můžeme i predispozice k dilatační kardiomyopatii.

Dobrmani bývají úzce fixováni na svého majitele a samotu snáší jen velmi těžko. Vzhledem k tomu, že jakožto aktivní a energičtí psi potřebují hodně pohybu, jsou vhodnou rasou k vykonávání řady sportů. Velmi oblíbení jsou při cvičení obrany a jako strážci obydlí.

Rychlovarnou konvici většina z nás používá naprosto automaticky a každodenně. Tento moderní výrobek už při umisťování v bytě není omezen pouze na místo u sporáku. Dá se používat vlastně v každé části domu (nebo třeba zahrady), kde je k dispozici připojení do elektrické sítě. Další výhodou je její jednoduchá obsluha a samozřejmě rychlost ohřevu vody.

 

Z velké nabídky obchodů si často ten pravý spotřebič není zrovna lehké vybrat. Platí to často také o rychlovarné konvici. Na co se při výběru zaměřit?

 

Jak je rychlá

Protože při čekání na vroucí vodu nechceme strávit moc času (především při přípravě ranní kávy či čaje), je rychlost ohřevu při výběru důležitým faktorem. Záleží na tom, jaký má konvice příkon. Ty, které pracují opravdu rychle, mají příkon 1000 a více Wattů.

 

Jak je velká

Nejběžněji prodávané modely rychlovarných konvic mají kapacitu cca 1,5 litru. Ale dají se samozřejmě koupit i větší a naopak menší. Pokud má naše domácnost méně členů nebo páru postačí samozřejmě ta menší varianta. Tu volíme i v případě, pokud moc nevaříme a hodláme ji používat například jen při přípravě nápojů jednou či dvakrát denně.

 

Jak velký má plnící otvor

Konvice s větším otvorem pro naplnění se nám bude nejen dobře plnit vodou. Umožní nám i snadnější čištění. To se musí provádět tím častěji, čím je naše voda tvrdší (dochází pak více k usazování vodního kamene).

 

Jaké má ovládání

Je přirozené, že volíme ovládání co nejjednodušší. Automatické vypínání již nabízí všechny modely. Ty dražší mají ve výbavě také možnost nastavit cílovou teplotu.

 

Jaký je její materiál

Tady je potřeba vyvarovat se nákupu spotřebiče, který ohřívá nejen vodu, ale i držadlo. Takový může způsobit poranění i požár domácnosti. Jako u jiných elektrických zařízení je potřeba nakupovat jen v ověřených specializovaných obchodech. Kvalitnější jsou obvykle modely z kovu nebo skla. Jsou dražší, ale více vydrží.

Ať už jsme mladí nebo staří, žijeme nejednou tak, že nám nezbývá čas ani na leckterou důležitou věc. Třeba na to, abychom si našli nějakého toho partnera, s nímž bychom mohli vyrazit na společnou cestu životem.
A abychom nepřišli zkrátka, nejednou volíme seznámení přes internet. A činíme tak prý stále častěji. Stále častěji volíme tento způsob, vůči němuž mají sice mnozí ještě pořád dost předsudků, ale jiní na něj naopak nedají dopustit.

Prý už nadpoloviční většina Čechů někdy virtuální seznamku vyzkoušela, a to nejednou s dost rozdílnými výsledky. Protože lidi jsou lidi, ať už se setkávají osobně nebo ve virtuálním prostoru, a tak i zde lze nalézt toho pravého stejně jako se zklamat, případně dokonce spálit.
Při seznamování se přes internet hrají daleko větší význam napsaná slova a přiložené snímky, než by tomu bylo při setkání tváří v tvář, není tak třeba divu, že se někdo neprezentuje až tak dokonale, jak by chtěl, případně o sobě i vědomě lže ve snaze zaujmout atraktivní protějšek. A je jasné, že si nakonec někdy ti dva, kteří si padli na síti do oka, nepadnou v reálu do náruče.

Významnou úlohu tu hraje fotografie, jež má nemalý vliv na zájem o toho kterého známost nabízejícího jedince, přičemž je prý skutečností, že muži vesměs pro internetové seznamování nevolí ty snímky, na nichž vypadají atraktivně či alespoň zajímavě; jsou to zkrátka lajdáci a prezentují tam klidně první fotku, co jim padne do ruky. Zatímco to, čím lze zabodovat nejvíce, jsou snímky z vydařené dovolené, na nichž vypadá takový člověk i prostředí skvěle.
Ovšem jsou i seznamky založené na vyplňování dotazníků a hledání odpovídajících partnerů na základě takovýchto údajů. Jak vyplývá odsud, je prý běžné, že si ženy za partnery vyhledávají vrstevníky s minimálně stejným socioekonomickým statusem, zatímco muži akceptují i partnerky s nižším vzděláním a stejně staré či mladší.
A na internetu existují vlastně i ‚klasické‘ seznamovací inzeráty, na něž se rovněž ‚klasicky‘ odpovídá.
Možnosti tu tedy jsou a zájem o on-line seznamování mezi našinci roste. Především mezi dvacátníky až třicátníky a seniory. A prý možná každý třetí pár se u nás seznámí přes internetové seznamky či sociální sítě. A seznamování touto formou u nás už v podstatě zevšednělo.
Ovšem stále je pravdou, že jen každý asi pátý člověk hledá na internetu partnera nebo partnerku pro trvalé soužití. Většinou se tam chodí jen pro zábavu nebo se hledá sexuální partner.
Což je ale také seznámení. A proč by ho jeden nevyužil, je-li ta možnost, že?